Vítáme vás na stránkách
VÚ 3234

Úvod a kontext

Uchování a předání historie útvarů průzkumu a elektronického boje je důležitým závazkem vůči těm, kdo tyto útvary budovali a sloužili v nich. Vojenský průzkum a elektronický boj mají v Česku (Československu) svou specifickou a bohatou historii, která si zaslouží být zmapována a uchována pro budoucí generace.

V poválečném Československu se vyvíjely tři relativně oddělené linie: útvary radioelektronického boje (REB), útvary rádiového a radiotechnického průzkumu a klasické průzkumné útvary. Jejich postupné sbližování a prolínání dalo vznik dnešní moderní brigádě.

Rozvoj rádiového a radiotechnického průzkumu (60.–80. léta)

Šedesátá léta přinesla prudký rozvoj rádiového a radiotechnického průzkumu, zejména na jihozápadní hranici ČSSR. Na dominantních vrcholech pohraničí vznikala stacionární stanoviště vybavená moderní technikou pro sledování elektromagnetického prostředí.

Mezi klíčová stanoviště patřily vrcholy Dyleň, Havran, Čerchov, Poledník, Velký Zvon a další. Průzkumné jednotky se dělily podle podřízenosti: pod Západní vojenský okruh (ZVO), armádní stupně, divizní průzkumné prapory a speciální útvary Generálního štábu. Každá úroveň velení měla své organické průzkumné kapacity s odlišným zaměřením a dosahem.

Struktura útvarů REB a průzkumu před rokem 1989

Před rokem 1989 existovala v ČSSR síť útvarů radioelektronického boje a průzkumu pokrývající celé území republiky. Smíšené pluky REB sídlily v Kolíně, Mariánských Lázních a Českém Krumlově. Tyto útvary disponovaly prostředky pro aktivní rušení i pasivní průzkum elektromagnetického spektra.

Součástí armády byly rovněž první bezpilotní letky – 101. a 104. letka, které představovaly tehdejší vrchol průzkumných technologií. Radiotechnické prapory a roty operovaly na mnoha stanovištích po celé republice, přičemž plnily úkoly sledování rádiové a radiotechnické činnosti potenciálního protivníka.

7. radiotechnický prapor REB České Budějovice (1974–1991)

Dne 1. srpna 1974 byl v Českých Budějovicích zřízen 7. radiotechnický prapor REB v podřízenosti 7. armády PVOS (Protivzdušné obrany státu). Útvar plnil úkoly radiotechnického průzkumu a radioelektronického boje v rámci vzdušné obrany státu.

Velitelé praporu v průběhu jeho existence: — Vladimír Stuchlík — Miroslav Dobeš — František Stejskal

Dne 30. listopadu 1991 byl prapor zrušen. Na jeho základě a tradicích bylo vybudováno 4. středisko REB, které se v dalším vývoji transformovalo na 4. prapor elektronického boje.

Reorganizace po roce 1990

Po roce 1991 proběhly v nové demokratické České republice rozsáhlé reorganizace ozbrojených sil. V oblasti průzkumu a elektronického boje to znamenalo vznik nových organizačních celků a zánik řady tradičních útvarů.

V roce 1994 vznikla 1. brigáda vojenského zpravodajství a v roce 1995 byla v Prostějově zřízena 2. brigáda vojenského zpravodajství. Zároveň probíhalo postupné slučování a rušení praporů. Na Moravě se formovaly klíčové jednotky elektronického průzkumu se sídly v Opavě, Mikulově a Osoblahe. Transformace zasáhla rovněž vznik 1. radiotechnického střediska Zbiroh, které navázalo na tradice starších průzkumných útvarů.

111. prapor elektronického boje Opava

V roce 1997 vznikl z 21. praporu REPz/REB nový útvar – 111. prapor elektronického boje se sídlem v Opavě. Tento útvar se stal hlavním nositelem schopností elektronického boje v Armádě České republiky a zastával tuto roli až do roku 2005.

Prapor v Opavě rozvíjel odbornost svých příslušníků v oblasti elektromagnetického průzkumu a aktivního rušení nepřátelských rádiových a radiotechnických systémů. Opava se tak stala přirozeným centrem specializovaných schopností elektronického boje v AČR, což je tradice, která se udržuje dodnes.

53. centrum pasivních systémů a elektronického boje (2003)

V roce 2003 vzniklo v Českých Budějovicích 53. centrum pasivních systémů a elektronického boje. Útvar byl následně přemístěn do Opavy, kde se spojil s tamní tradicí EB.

Centrum se specializovalo na provoz a rozvoj pasivních sledovacích systémů, které umožňují detekci a sledování vzdušných cílů bez vlastního vysílání – tedy bez prozrazení polohy vlastních sil. Klíčovou technikou v inventáři centra byly systémy Věra S/M (pasivní koherentní radar), BORAP a SDD. Tyto unikátní schopnosti představovaly a nadále představují jednu z nejvyšších přidaných hodnot, které AČR přináší do aliančních struktur NATO.

53. brigáda průzkumu a elektronického boje (2011)

Rok 2011 přinesl zásadní organizační změnu: sloučení průzkumných a schopností elektronického boje do jednoho svazku. Vznikla 53. brigáda průzkumu a elektronického boje, která integruje dříve oddělené linie vývoje.

Brigáda je tvořena třemi hlavními pilíři: — Prapor elektronického boje se sídlem v Opavě — Průzkumný prapor se sídlem v Prostějově — Jednotky pasivních systémů se sídlem v Táboře

Tato organizační struktura umožňuje synergické využití všech dostupných průzkumných a EB schopností pod jedním velením a výrazně zvyšuje bojový potenciál svazku.

Současné schopnosti 532. praporu elektronického boje

Dnešní 532. prapor elektronického boje disponuje širokým spektrem schopností pro operace v elektromagnetickém prostředí.

Hlavní úkoly praporu zahrnují elektromagnetické sledování a průzkum, rušení a klamání nepřátelských systémů velení a řízení (C2), rádiových sítí a systémů GNSS. Prapor rovněž zajišťuje obranu vlastních sil proti bezpilotním prostředkům (drony), improvizovaným výbušným zařízením (IED) ovládaným rádiem a přesným zbraním s radiovým naváděním. Plní i úkoly podpory vzdušných sil a zpravodajských, sledovacích a průzkumných operací (ISR).

Klíčová technika v inventáři praporu: — Pasivní koherentní radary Věra S/M — Pasivní sledovací systémy DPET, SDD, SRTP — Rušiče MKVR, STAR-V — Radiové zaměřovače RZ-12 — Nový mobilní rušič STARKOM

Systém STARKOM představuje nejmodernější prostředek praporu. Je postaven na podvozku Tatra Force 8×8 a disponuje výkonem 2 490 W. Systém ruší komunikace ve VKV–SKV pásmech, sítě GSM, globální navigační systémy GNSS i letecké komunikace. Je plně autonomní, splňuje ochranu K2/M1, schopný rušit za pohybu a obsluhuje jej čtyřčlenná osádka. Vysoká míra automatizace umožňuje rychlé a efektivní nasazení i v náročných podmínkách.

Personální požadavky

Služba v 532. praporu elektronického boje klade na vojáky specifické nároky odpovídající vysoce technické povaze plněných úkolů.

Preferovaným vzděláním je elektrotechnické nebo informační zaměření. Uchazeči procházejí základní odbornou přípravou v délce přibližně tří měsíců, po níž následuje dlouhodobý odborný výcvik. Samotná obsluha systému STARKOM je relativně rychle zvladatelná na základní úrovni – základy zvládne voják v průběhu jednoho týdne. Dosažení plné vycvičenosti, která umožňuje efektivní nasazení ve všech situacích a podmínkách, je však záležitostí několika let soustavného výcviku a praxe.

Závěr

Historie 53. pluku průzkumu a elektronického boje je výsledkem více než půl století postupného sbližování a integrace tří původně oddělených linií vývoje: klasického průzkumu, rádiového a radiotechnického průzkumu a radioelektronického boje.

Z útvarů rozmístěných na desítkách stanovišť po celém území tehdejšího Československa, přes reorganizace devadesátých let, až po vznik moderní brigády v roce 2011 – tato cesta odráží vývoj vojenských technologií i bezpečnostního prostředí jako takového.

Dnešní 53. brigáda průzkumu a elektronického boje je moderním, modulárním a vysoce specializovaným svazkem schopným pokrýt široké spektrum elektromagnetických operací. Plní úkoly v rámci AČR i v aliančních strukturách NATO a přináší do nich schopnosti, jimiž disponuje jen velmi omezený počet spojeneckých armád.